Příspěvky

Pražská stovka 2023

Obrázek
Zavolal jsem onehdy do nemocnice, aby mi plánovanou instalaci kloubní náhrady palce přeložili na další týden, neboť musím ještě uběhnout závod na 135 km. Úplně jsem slyšel, jak paní sekretářka obrací oči v sloup. Ale operatér je šéflékař reprezentace v jednom významném sportu a na podobné požadavky je zvyklý, přeložení operace kvůli závodu přijal bez mrknutí oka. A tak jsem se vypravil na Smíchov, kde měla začít jubilejní a po všech stránkách netradiční Pražská stovka. Tentokrát má zavítat na Kokořínsko a počasí slibuje udělat z letošního ročníku opravdu nezapomenutelnou záležitost. Olaf všechny vítá s množství oděrek ve tváři, nabádal běžce, aby si vzali nesmeky, jinak se vysekají, nezval si nesmeky, vysekal se. A vyzdobil si obličej parádním skalním lišejem. Ty vole, když si tam rozbije hubu i autor trasy, to se máme na co těšit. Se zdržením, zapříčiněným návalem na prezenci, se konečně vydáváme na start, který je u Letohrádku Kinských. Pokus o nafocení předstartovní fotky v jó

UTMB - CCC 2023

Obrázek
Po letech marných pokusů konečně UTMB! Tedy jen dětská trasa, na plnotučnou nejsem dost drsný, ale i CCC (100 km/6100 m+) je záležitost, která si žádá odolné a odhodlané ultráky. Nemá smysl opakovat trampoty, které mě postihly v přípravě, všechna ta bebíčka, doktorku, co si spletla stržený nehet s otevřenou zlomeninou, zrušené závody nebo trailrunningový kemp, ze kterého se vyklubal zážitkový víkend pro fifinky v růžových bundičkách. Ani to, jak mi nový výrobce vložek do bot na poslední chvíli zrušil termín. UTMB není pro chudé, a tak jsem se dohodl s Tomášem z Ostravy, že pojedeme spolu a podělíme se o náklady na dopravu a ubytování. Volba to byla znamenitá. Příjezd nebyl prostý stresu, nejprve mělo zpoždění letadlo do Ženevy a pak autobus do Chamonix, ale nakonec jsme si stihli vyzvednout startovní čísla asi čtvrt hodiny před ukončením výdeje. Větší problém byl s přesunem na italskou stranu do Courmayeuru, kde jsme měli ubytování a kde ráno závod začínal. Slibované autobusy se ne

Letecká stovka 2023

Obrázek
Další akcí ultratrailové sezóny je Letecká stovka, která se běží v pohoří Povážský Inovec. Poslední ročník se konal v roce 2019, účastnil jsem se a dobře mi to sedlo, 105 km dlouhou hornatou trať jsem absolvoval v čase 15:39 - byl to jeden z mých nejlepších výkonů v ultratrailu. Týden jsem pak nemohl pořádně chodit. Tehdy to byla taková docela jarní stovka a uběhl jsem to celé v kraťasech a tričku, letos slibuje počasí pořádnou zimní stovku. A v horách. Nějaké zimní stovky už jsem běžel, ale všechny byly v nížině a většina i dost placatá. Tohle bude moje premiéra v zimní horské stovce. Rád bych někdy absolvoval něco jestě drsnějšího, třeba obávanou Kysuckou, a tohle beru jako příležitost načerpat zkušenosti. A také otestovat vybavení, na co se můžu v zimě v horách spolehnout a co raději nechat v nížině. Také to beru jako trénink na UTMB. Od té doby, co mi napsali, že mě berou, je všechno trénink na UTMB. Zatím ale při tom tréninku dělám spíš ostudu, už bych se potřeboval trochu začít

K24 Ultra trail 2021 (in English)

Obrázek
Come listen to my story I'll tell you no lies How Martin did ruin His poor calves and thighs     K24 is a 100 km trail race in Karawanks mountains in Slovenia. Many people told me that the mountains were beautiful and the race was great, so this year I gave it a go.     After a mostly uneventful journey from Prague to Maribor I reunite with Michal, a fellow Czech runner, and we board a bus to Črna na Koroškem, where the race starts. It takes more than two hours to reach Črna. I use this opportunity to get some sleep. Michal uses the time to have a couple of pre-race beers.      The collection of start numbers and starter packages is pretty straightforward. The race starts in four hours so we have plenty of time.  This time I did not bring my signature low-carb cricket flour bread with me so I set off to buy some food. Michal grabs his fifth beer today and we pose for a picture. I never drink alcohol before or during the race, but not wanting to damage the reputation of Czechs as a

Týnišťské šlápoty 2021

     Tři… dva.. jedna… start! Dav čelovek se dává do pohybu, začaly 31. Týnišťské šlápoty. Běžím je již počtvrté, všechny mé předchozí účasti tu skončily debaklem a doufám, že to tentokrát třeba bude jiné. Ale popořadě. 1. Preludium     Neponechal jsem nic náhodě a pro dopravu na start jsem zvolil auto s Ondrou Pátkem a Honzou Černockým, dvěma posledními vítězi CSUT, hodlám z nich načerpat nějaké to vítězné fluidum. Honza minulý týden běžel nějakou 240km šílenost v Polsku, vyvrkl si tam kotník, ale protože “dám si pauzu, abych to doléčil” se mezi ultramaratonci moc nenosí, za pár dní už je na startu dalšího závodu. “Ale pořád mě to bolí a nemůžu pořádně běhat,” informuje. “Půjdu pěkně pomalu s vámi turisty.” Já ti dám turisty! Já jsem protřelý ultrák ošlehaný větrem, deštěm a psouny. Turistiku si nechám na důchod.     Na místě se tělocvična pomalu plní, zdravím se s Wroclavem, Láďou, Ivanou a vůbec všemi. Před závodem proběhlo ještě vyhlášení poháru CSUT, který covidové škrty, omezení